|
| |
|
|
Společenstva stonožek na opuštěných polích s různou ovlivněnou diverzitou rostlin
Wytwer, J. ; Tajovský, Karel
Společenstva stonožek byla studována v polním experimentu, který byl zaměřen na posouzení vlivu různých manipulačních postupů na rozvoj vegetace a půdní fauny. Plochy s trvalým obhospodařováním, přirozenou rostlinnou sukcesí a plochy oseté nízkou a vysokou diverzitou rostlin byly vzorkovány v dubnu-květnu v letech 2002 až 2004. Byly stanoveny parametry druhové skladby, dominance, density a indexy diversity. Celkem bylo zaznamenáno 6 druhů stonožek. Nejnižší density byly zaznamenány na plochách trvale obhospodařovaných. Manipulace s diversitou rostlinného krytu významně neovlivnila sukcesi společenstev stonožek. Na osetých plochách vzrostla druhová bohatost dříve než na plochách trvale obhospodařovaných a plochách se spontánním rozvojem vegetace. Vyšší abundanci vykazovaly plochy s nižší diverzitou rotlinného pokryvu.
|
|
|
Navážka substrátu a inokulace stonožek (Chilopoda) na výsypky po těžbě hnědého uhlí
Voženílková-Aurová, Klára
Od května 1995 do května 1998 byla metodou zemních pastí a půdních vzorků monitorována sukcese a vývoj společenstev půdní fauny na výsypkách po těžbě hnědého uhlí v oblasti Sokolovska. Svrchní půdní substrát, odebraný na relativně nenarušených lokalitách v okolí výsypek, byl navezen na výsypku obnaženou půdním skluzem. Epigeická aktivita a abundance stonožek byla sledována na vrcholech jednotlivých hromad substrátu, mezi nimi a na kontrolní ploše umístěné na odhalené výsypce ve vzdálenosti 50 m od hromad. Vývoj společenstva stonožek měl obdobný charakter jako na rekultivovaných výsypkách. Pionýrský druh .i.Lamyctes emarginatus./i. dominoval na počátku, v průběhu experimentu byl však vytlačen dalšími druhy, jako je např. .i.Lithobius microps./i.. Po třech letech trvání experimentu bylo společenstvo stonožek tvořeno především druhy .i.Lithobius microps, Lithobius forficatus./i.. Navážka přírodního substrátu formou oddělených hromad neměla na vývoj společenstev stonožek výrazný vliv.
|
|
|
Vybrané fyziologické parametry žížaly .i.Dendrobaena mrazeki./i. (Černosvitov, 1935)
Šustr, Vladimír ; Pižl, Václav
.i.Dendrobaena mrazeki./i. vykazuje xerotermní preference, t.j. chování neobvyklé pro středoevropské žížaly. Bylo měřeno několik ekofyziologických parametrů .i.D. mrazeki./i. jako základ dalšího studia jejích environmentálních adaptací. pH kolem 7 převažovalo ve střevě tohoto druhu. Profil trávicích enzymů zahrnuje všechny důležité saccharolytické enzymy a nelišil se od jiných žížal, což naznačuje, že se tento druh výrazně neodlišuje v potravních preferencích. Bod tání a bod podchlazení tělních tekutin byly podobné jako u příbuzného druhu .i.D. octaedra./i.. Adaptace .i.D. mrazeki./i. k xerotermnímu prostředí mohou spočívat v její odolnosti k vysychání, schopnosti quiescence a z jejího částečně endogeického způsobu života. Kviescentní dospělci přežívali kolem 60 dní při 15% půdní vlhkosti.
|
|
|
Příjem potravy a metabolická aktivita .i.Galumna elimata./i. (C.L. Koch, 1841) (Acari: Oribatida) při různých teplotách
Šustr, Vladimír ; Hubert, J. ; Pekár, S.
Schopnost fyziologické kompenzace respirační a potravní aktivity na teplotu byla testována u pancířníka .i.Galumna elimata./i., aby byl ověřen význam signifikantního vzrůstu amylolytické aktivity v celotělních homogenátech roztočů exponovaných chladové aklimaci. Roztoči byli chováni na řase (.i.Protococcus viridis./i.) při rozdílných konstantních teplotách (5-30°C) po dobu 21 dní. Teplotní závislost respirační aktivity, prezence roztočů na potravě a defekace byla porovnávána před aklimací (rychlá reakce na změnu teploty) a po aklimaci ke konstantní teplotě (vliv aklimace). Závislost spotřeby kyslíku na teplotě byla podobná u kontrolních a aklimovaných jedinců. Před aklimací prezence roztočů na potravě rostla exponenciálně s teplotou. Byla však vyšší při 15°C u jedinců aklimovaných ke konstantní teplotě. Defekace rostla exponenciálně s teplotou, vztah byl podobný před a po aklimaci. Teplotní kompenzace nebyla zjištěna ani u metabolické aktivity ani u potravní aktivity.
|
|
|
Vliv kůrovcové kalamity na společenstva epigeických Collembola (Insecta: Entognatha) klimaxových smrčin v Národním parku Šumava, Česká republika
Rusek, Josef ; Brůhová, Jindřiška
Epigeická aktivita chvostoskoků (Collembola) byla studována metodou zemních pastí v nepoškozených klimaxových smrčinách, v odumřelých smrčinách po napadení kůrovci a na holosečných pasekách v NP Šumava. Bylo zpracováno více než 149 000 jedinců Collembola náležejících 54 druhům. Nejvyšší epigeická aktivita byla zjištěná v letním období v nepoškozené smrčině (624,2 ex./past/30dní), nižší v mrtvých lesích (604,1 ex./past/30dní) a nejnižší na pasekách (549,8 ex./past/30dní). V nepoškozené smrčině bylo zjištěno 19 charakteristických druhů s konstancí C> 49%, kdežto v mrtvém lese pouze 14 a na pasece 17 druhů. Druhy .i.Allacma fusca, Dicyrtomina minuta, Sminthurinus aureus, Desoria neglecta, Desoria violacea, Xenylla maritima./i. dosáhly nejvyšší aktivity v nepoškozené smrčině. .i.Tetracanthella stachi, Entomobrya nivalis, Tomocerus minutus, Pariosotoma cf. agrelli, Ceratophysella denticulata, Pseudachorutes corticicola, Deutonura conjuncta./i. měly nejlepší životní podmínky v mrtvém lese.
|
|
|
Integrace ekologických a morfologických studií: Mikrodistribuce druhů .i.Protaphorura./i. (Collembola: Onychiurinae) okolo kmene buku
Rusek, Josef
Mikrodistribuce půdní mesofauny byla studována okolo kmene buku v lesním společenstvu .i.Luzuleto-Fagetum./i. v NPR Voděradské bučiny ve středních Čechách. 50 půdních vzorků (10 cm.sup.2./sup. a 5 cm hluboko) bylo odebráno v 7 rovnoběžných liniích na svahu v různé vzdálenosti nad a pod kmenem buku. Ve vzorcích byly zjištěny tři druhy rodu .i.Protaphorura./i.: .i.P. armata, P../i. sp. n. a .i.P. pseudovanderdrifti./i.. Eudominantní .i.P. armata./i. měla nejvyšší abundanci ve vzorcích 50 a 100 cm pod a nad kmenem, v nichž .i.P../i. sp. n. byla zastoupena pouze v nízké frekvenci a nanejvýše v jediném jedinci ve vzorku a .i.P. pseudovanderdrifti./i. se vyskytovala v nízké frekvenci a abundanci pouze ve vzorcích vzdálenějších od kmene. Korelace abundance s biotickými faktory ve vzorcích ukázala, že .i.P. armata./i. dosahovala nejvyšší abundance v blízkosti kmene a .i.P../i. sp.n. se nevyskytovala ve vzorcích s vysokou abundancí .i.P. armata./i..
|
|
|
Nová klasifikace životních forem Collembola a Protura
Rusek, Josef
Byla navržena nová klasifikace životních forem u Collembola a Protura. Každá eko-morfologická skupina je charakterizována morfologicky a ekologicky. To umožňuje zařazení těchto dvou taxonomických skupin mezofauny do dvou hlavních skupin: A – atmobionti a B – edafobionti. Skupina A má 4 podskupiny: a – makrofytobionti, b – mikrofytobionti, c – xylobionti a d – neustonti. Skupina B má 3 podskupiny: a - epigeonti, b – hemiedafobionti a c – euedafobionti. Hemiedafobionti mají dvě podtřídy odvozené od velikosti a života ve svrchní a poněkud hlubší části humusového profilu. Euedafobionti jsou rozdělení do 3 tříd (velcí, střední, drobní) a 6 podtříd podle přítomnosti skákací vidličky, nebo její redukci až absenci. Protura patří do podtřídy středních a drobných euedafobiontů (bez skákací vidličky). Nově navržený systém životních forem umožňuje komplexnější využívání Collembola v ekologických výzkumech.
|
|
|
Společenstva žížal ve středoevropských bukových lesích
Pižl, Václav
Cílem studie bylo shrnout dostupné údaje o žížalách obývajících bukové lesy v České republice a srovnat faunu žížal rozdílných typů bučin. V 45 bukových lesích nalézajících se v různých částech republiky byl zjištěn výskyt celkem 30 druhů a poddruhů žížal, z nichž k nejfrekventovanějším patřily .i.Dendrobaena octaedra, D. vejdovskyi, D. illyrica, Dendrodrilus rubidus, Lumbricus rubellus, Octolasion lacteum./i.. V moderových půdách acidofilních bučin dosahovala společenstva (složená z 1-6 epigeických druhů) hustoty 3,2 - 48 jedinců/m.sup.2./sup., zatímco mulové půdy neutrofilních květnatých bučin jsou obývány bohatými společenstvy žížal (8-14 druhů, 65-211 jedinců/m.sup.2./sup.) složenými jak z epigeických, tak i endogeických a anektických druhů. Výzkum prokázal, že půdní pH je nejvýznamnějším faktorem determinujícím velikost společenstev, jejich druhová bohatost a struktura je však daleko více ovlivněna geografickou polohou porostů a přítomností specifických habitatů.
|
|
|
Atraktivita listového opadu pro půdní Collembola v experimentu v dekompozičních síťkách
Jínová, Kristýna ; Rusek, Josef
Síťky s bukovým a dubovým opadem byly během tříletého experimentu exponovány v bukovém a smrkovém lese v CHKO Blanský les v jižních Čechách ve čtyřech variantách les/opad: bučina/buk, bučina/dub, smrčina/buk a smrčina/dub. V prvním roce experimentu bylo v půdních vzorcích z bučiny zjištěno 30 druhů Collembola, z nichž 53% bylo zjištěno v experimentálních síťkách s bukovým a 57% s dubovým opadem. Z 23 druhů zjištěných v půdě smrkového lesa bylo 57% zjištěno v síťkách s bukovým a 70% s dubovým opadem. .i.Isotomiella minor, Mesaphorura tenuisensillata, M. macrochaeta./i. byly nejpočetnější v půdních vzorcích v bukovém lese, .i.Parisotoma notabilis, Isotomiella minor, Friesea truncata./i. ve smrkovém lese. 40 druhů bylo zjištěno v experimentálních síťkách v prvním roce experimentu. .i.Protaphorura./i. cf. .i.vontoernei, P. notabilis, I. minor./i. byly nejpočetnější. 14 druhů bylo přítomno v experimentálních síťkách ve všech kombinacích les/opad.
|
host ::
RSS.